Hypoteční banky se zbavují dlužníků i s jejich nemovitostmi.
Nesplácíte řádně svoji hypotéku? Tak možná, že váš dluh již od hypoteční banky získal jiný, méně příjemnější věřitel, který se nerozpakuje prodat vám střechu nad hlavou.
Domácí banky se totiž začaly ve velkém zbavovat špatných úvěrů na bydlení i se zastavenými nemovitostmi, což dosud příliš nedělaly. Ačkoli to nechtějí přiznat, usvědčují je i čísla: podle statistik centrální banky klesl v dubnu objem nesplácených hypotečních úvěrů o 340 milionů korun. Za tím nic jiného než prodej hypoték nebude. Zatímco pro banky takovéto nedobytné půjčky představují zátěž, pro jiné podnikatele jde naopak o výnosný kšeft. Např. známý miliardář Karel Komárek byl ochoten do nákupu špatných úvěrů již investovat stamiliony korun. Jde mu totiž o to, získat levně zastavené nemovitosti a pak je výhodně prodat. Noví majitele jsou obvykle agresivnější ve svém postupu než banky, které delší dobu vyjednávají a čekají, že se platební morálka dlužníka zlepší. Že komerční banky prodávají spotřebitelské úvěry či kreditní karty inkasním agenturám, není nic nového. Špatných hypoték s nemovitostmi se ale dosud zbavovaly méně. A klienti bank o této hrozbě přitom často vůbec nevědí, neboť to nemají ve smlouvě. Možnost postoupit pohledávku přitom zřetelně vyplývá z občanského zákoníku, nikoliv tedy ex contractu (ze smlouvy).
Banka však prodá nesplácený úvěr jen v krajním případě, když klient-dlužník dlouhodobě nesplácí a nekomunikuje. Jestliže klient není schopen úvěr splácet, většinou zkusí prodat nemovitost sám. Někdy prodej zajistí i banka. V posledních měsících ale ochota hypotečních bank pomoci neplatičům klesá. Špatných úvěrů, které klienti nesplácejí více než tři měsíce, prudce přibývá. Dnes jich je za více než 20 miliard korun, pětkrát víc než před čtyřmi lety. Kromě Komárkovy skupiny KKCG se odkupem hypoték zabývá i společnost EC GROUP spojovaná s magnátem Pavlem Tykačem. Společnost BPI, která patří do Komárkova impéria, za rok působení na trhu odkoupila nesplácené hypoteční pohledávky za stovky milionu korun. BPI přitom vede obchodní jednání s několika bankovními domy v ČR. Společnost ve "výkupu pohledávek" vidí do budoucna zlatý důl. Určité riziko pak představuje ta skutečnost, že hypoteční banky požadují za nesplacené hypotéky příliš vysokou cenu.
Cenové představy komerčních bank nicméně většinou nereflektují náklady a čas potřebný k prodeji zástav a vůbec ne postupy v rozhodování naší justice. Cesta k prodeji nemovitosti je rovněž velice zdlouhavá. Inkasní společnosti zatím o cesi pohledávek z hypotečních úvěrů příliš nestojí.
Závěrem našim laskavým čtenářům zdvořile připomínáme, že jak rychle dojde k postupnému rozvoji trhu s vymáháním pohledávek, který je naprosto běžný např. v USA, bude záležet na vůli a ochotě jednotlivých bankovních ústavů postupovat své pohledávky vůči klientům třetím subjektům.
