Inkasní agentury inkasují poplatky, jaké se jim zlíbí.
Inkasní agentury inkasují poplatky, jaké se jim zlíbí.
Závazek tak klidně naroste i na více než 200 procent. Vláda ani poslanci totiž s regulací poplatků (ba co více samotnou právní regulací inkasních agentur, stejně jako právní regulací realitních kanceláří) nepočítají, byť třeba přirážky soukromých soudních exekutorů jsou zřetelně právně definované.
V České republice si mohou inkasní agentury (www.euro-uver.cz) za ten samý úkon účtovat 200, 500, ale také i dva tisíce korun. Zatím se ani na dvě desítky větších firem sdružených v AIA nedokážou dohodnout na tom, jak by tyto poplatky měly být regulovány. Každopádně v sousedním Německu či u našich jižních sousedů v Rakousku jsou poplatky inkasních agentur a především jejich činnost, tedy za jakých podmínek ji lze provozovat, striktně vymezeny právním předpisem. Inkasní agenturu může v tuzemsku provozovat kdokoli, často (a většinou) se jedná o "dobráky" bez právních znalostí.
Dříve inkasní firmy dostávaly určité procento za vymožení od věřitelů. Teď je platí dlužníci. Poplatky jsou žádoucí, ale nikoli nezřízená kreativita některých věřitelů a inkasních firem, co se týká jejich výše. Mimosoudní inkaso by totiž mělo být vždy pro věřitele i dlužníka výhodnější než pak čistě právní řešení přes justici (www.justice.cz). Na neúměrné přirážky vymahačů si lidé zadělávají, už když podepisují (kontrahují) smlouvu, třeba tu o úvěru na motorové vozidlo nebo jinou finanční službu. Ve všeobecných obchodních podmínkách řady bankovních ústavů a nebankovních institucí se totiž často v záplavě drobných písmen výslovně uvádí, že pokud klient neuhradí včas své závazky, tak je povinen uhradit všechny naúčtované náklady spojené s vymáháním pohledávky, a to i třetích osob (inkasních společností).
A toho inkasní firmy právě využívají. Když se tedy klient hned na začátku svým podpisem pod úvěrovou nebo leasingovou smlouvou zavázal platit všechny náklady, tak ho tedy, zcela v souladu se současnou platnou legislativou, vymačkají až na dřeň. Účtují si jednu položku za druhou v očividně neopodstatněně vysokých částkách.
Asociace přesvědčuje zákonodárce o potřebě vymezit právním předpisem podnikání inkasních firem už dva roky. Zatím marně. Lhostejné jsou k tomu i ministerstva průmyslu a obchodu a spravedlnosti. Přitom ale jinak max. přirážky k dluhu stát systémově reguluje. U privátních
soudních exekutorů to je exekuční řád stanovující, jaké odměny si mohou exekutorské úřady naúčtovat.
Advokátům přirážky u malých dluhů do deseti tisíc zase stát ořezal hned dvojím metrem, a to
vyhláškou ministerstva spravedlnosti a postojem Ústavního soudu, který by měl být
rozhodující pro další rozhodovací praxi soudců. Ústavní soud v Brně totiž vyslovil právní názor, že u tzv. bagatelních pohledávek (pozn. jedná se o pohledávky max. do 10 000 korun) by odměna advokáta měla být maximálně v takové výši, jako je dluh samotný.
